Už to bude nějaký ten pátek, kdy jsem s kolegou v práci popíjel kafíčko od Nescafe a jednou jsem si řekl, že začnu ty pytlíčky schovávat. Ani nějak nevím, proč a nač, ale někde v hloubi duše, jsem si říkal, že se to může na něco hodit.
A tak se stalo, že obaly pomalu zaplnily celý jeden šuplík. Pak jsem nějak onemocněl nebo jsem si zlomil nohu v nártu, už si to fakt nepamatuji a jak má člověk spoustu času a začne se pomalu nudit, přichází najednou z pozadí všechny ty odložené nápady.
Tak jsem si to vysypal na stůl a chvilku si tak různě pohrával. Pomalu jsem sáhl po pistoli s tavným lepidlem a nápad se pomalu klubal na svět.
Poslal jsem to tenkrát do Nescafe a odměna mi neminula 😀
