Tak kámo jdeme / jedeme

Byl srpenec, chvilku po mých narozeninách a dlouho jsem neudělal žádný dobrý skutek, přesto, že těch drobných je každý den habaděj.
Koupil jsem si vanu do kufru auta, tak jsem jí musel hned zkusit. Letmo cestou jsem zahlédl známého, ale nějak jsem tomu nevěnoval pozornost. Měl jsem plné ruce.
Hele vana si do kufru sedla jako když byla vyrobena pro tohle auto, no taky aby ne :D.

Tak jsem zabouchl kufr a rozhlédl se přes auta zpět, jestli ještě známého nezahlédnu. Nikde jsem ho neviděl, tak jsem přeběhl silnici a vydal se domů. Asi po pár krocích jsem jej zahlédl na protější straně, tak sem na něj mávl.
– „kam se valíš?“
* “k číňanovi“
– „tak vydrž, hned jsem tam, dám to s tebou“
* “to nemusíš, dík“
– „ale prdlajs, ta chvilka mi nezabije“

Přeběhl jsem na druhou stranu a už jsme mířili k číňanovi. Ještě jsem podotkl, že mám radši toho druhého, tak byl pro, že mu to je jedno.

Stál jsem u dveří a tlumočil požadavky
* “malé kafe“
– „malé kafe“
* “chleba“
– „chleba“
* “a dal bych si vepřovku“
– „a dáme si vepřovku“

Zaplatili jsme a vydali se na cestu zpět.
* “to už se mnou chodit nemusíš, to už domu dorazím“
– „ale prdlas dojdu s tebou dolu pod zatáčku, hele já to mám jako posilku“ oba jsme se uchechtli.

– „Tak jo kámo jsi tu“
* “Díky moc“
– „tak zase někdy kámo“ a chvíli se za ním dívám, jak jede na azylák, a už ani nevím co mi v tu pár vteřinu vše probíhalo hlavou.

58let, o nohy přišel díky cukrovce…..
Tak zase někdy kámo, rád tě svezu!

Předchozí

Když lednice pláče

Krytka do stolu

Následující
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Budu rád za vaše myšlenky, prosím zanechte komentář.x