Bacha, pozor, brzdit!
Uff, to bylo fakt o fous. Sakra kudy teď? Vlevo, vpravo, vůbec nevím. Jo zkusím to zleva, pověsím se tamhle té kóče za zadek. Hmmm, jo, to by šlo. Ale, krucinál, právě to lehce odnesl bok, sakra kam koukám…..Sorry, omlouvám se. To je na prd, potřebuju se schovat za něco většího.
Jo tamhle ta baba s tou bagáží, jo, ta si pěkně razí cestu, za tou budu schovaný jak za sanitkou. No, ale plouží se, už mi to nebaví. Tak vykouknu – zleva, zprava. Jo teď by to zleva šlo. Pozor, nachystat se a přidat, rychlá myška šup zpátky. Jo povedlo se, uf. Zase to trochu odsejpá. Bacha, zatáčka, tady bych se mohl vnější stranou dostat dopředu.
Pomalu se chystám, že to vezmu vnější stranou, ale v poslední chvíli jsem to strhl zpět. Uf, ten byl tak dvakrát větší než já, asi by mě pěkně srazil. Kouknu vpravo a najednou vidím skulinu, jo protáhnu se vnitřkem.
Cha, chá, už to fičí a jsem před vámi, máte smůlu. Teď je cesta volná a já jsem skoro první.
Zahýbám vpravo na schody, sice trochu zadýchaný, ale v klidu a volně je seběhnu. Mezitím právě přijelo metro, nastupuji a usedám na volné místo.
JO, dal jsem to, příště budu v přestupu metra ještě lepší!